Vítejte na stránkách chovatelské stanice mainských mývalích koček Aurum Bohemica.
...... a jak to všechno začalo ?
Od mala jsem byla „ kočičí“ člověk a vždy jsem toužila po kočičce. Takže se u nás doma vystřídalo několik domácích kocourků- Matěj, Matěj II a Míšánek. První „ lepší“ kočičkou byl siamský kocourek Filípek, kterého jsem od rodičů vyžebrala za vysvědčení. Když nám odešel do kočičího nebe, tak jsem se zařekla, že už NIKDY !!! žádnou jinou kočičku nechci, protože žádná by už nemohla být taková jako byl můj milovaný Filípek. Tohle předsevzetí mi vydrželo několik let až do doby, kdy jsme se s manželem přestěhovali z paneláku do domku, no a do domu prostě kočka patří !!
Prvním chlupáčkem , kterého jsem si přivezla domů byl britský modrý kocourek Albert- po domácku zvaný Bertíček, který byl a stále je miláček, ale já cítila, že by to ještě nějaké zlatíčko chtělo domů přivézt. Hledala jsem a hledala až jsem objevila plemeno mainské mývalí kočky, která byla přesně to, co jsem si představovala- impozantní, hrdá, sebevědomá, nádherná velká kočka . Teď už šlo jen o to najít nějaké pěkné koťátko. V chovatelské stanici Hairy Majesty měli zrovna volná koťátka a když jsem uviděla roztomilý kukuč Xaviera- po domácku zvaném Rick- Rikýsek- tak jsem byla ztracená a bylo mi jasné, že právě on musí být můj. Rikýsek- to je moje srdeční záležitost, takže jsem nezkoumala jeho rodokmen ( i když dnes již vím, že je z „ velmi dobré“ rodiny), neřešila jsem zda je velký nebo malý, no, byl to prostě ON- mého srdce šampion a je jím stále a vždy jím bude.
S Rikýskem jsem pak zkusila jednu, druhou... výstavu a kočíčí svět mne tím zcela pohltil a já jsem začala hledat k Rikýskovi nevěstu…. no a už jsem se v tom vezla, protože – jak pravila jedna dlouholetá chovatelka- mainské mývalí jsou silně návykové.
A tak přeji Vám všem , kteří jste jejich kouzlu stejně jako já propadly ať Vám tato “ droga “ dělá jen a jen dobře a to co nejdéle !!!
Vaše
Monika a chlupatá banda z Aurum Bohemica